Ke cti božské tváře Pána našeho

Ježíši,

jenž ses stal ve svém utrpení povrchem lidí a mužem bolesti, uctívám tvou božskou tvář, která jindy zářila božskou krásou a vlídností, ale nyní se stala pro mne jako tváří malomocného.
Avšak rozeznávám pod těmito znetvořenými rysy tvou nekonečnou lásku a stravuji se touhou po tom, abych tě miloval a přivedl všechny lidi k tobě, aby tě také milovali.
Slzy, jenž tečou tak hojně z tvých očí, zadají se mi drahocennými perlami, které s radostí sbírám, abych jejich nekonečnou cennou vykoupil duše ubohých hříšníků.

Ó Ježíši,
tvoje velebná tvář zapaluje mé srdce; prosím Tě, vtiskni mi svou božskou podobu, rozohni ve mě svou lásku, abych došel do nebe a mohl patřit na tvou tvář.
Amen.

Růženecová zamyšlení

Krátké zamyšlení nad tajemstvími slavného růžence.

1. Ježíš, který z mrtvých vstal
Kristus vstal zmrtvých pro lásku ke každému znás. Nezemřel jen pro spravedlivé a ty, kterého milují, zemřel za všechny, stejně jako slunce vychází všem. Jestliže on Kristus, Syn živého Boha mezi lidmi nerozlišoval, když šel na smrt, proč tak často soudím a posuzuji druhé?

2. Ježíš, který na nebe vstoupil
Ježíš nám ukazuje cestu, která vede ke štěstí. Vnašem životě bychom měli usilovat o jedinou věc. O nebe. Všechny naše činny, myšlenky, slova by měla směřovat do nebe. Nemáme důvod mířit jinam, pokud ho skutečně milujeme, nemáme důvod mít strach, protože bez jeho vědomí se nám nic nestane. Proč se bojím a nevěřím?

3. Ježíš, který Ducha svatého seslal
Bůh dává Boha. Nekonečné tajemství tohoto okamžiku však zasahuje každého znás. Nežijeme sami vsobě a pro sebe, ale ve společenství s Bohem, který nás zve k účasti na svém životě. Celí náš život, není v rukou Božích, ale je součástí prožitku Boží trojíce a nás, již nic neděláme sami, ale vše činíme v církvi. Co mi Duch boží říká právě teď?

4. Ježíš, který tě, Panno, do nebe vzal
Náš život je naplněn velikou nadějí, kterou je nebe. Bůh nám ukazuje jak každého, kdo ho bude milovat vyzdvihne na nebe. Činí zčlověka svého partnera, On, nekonečný Bůh si volí za společníka vlásce a životě nicotného člověka. Jak já sám prožívám Boží Lásku, jeho povolání kŽivotu a Radosti?

5. Ježíš, který tě v nebi korunoval
Kristus nesl korunu trnovou, korunu, kterou by žádný znás nemohl nikdy unést। Nesl ji proto, aby člověk mohl dostat korunu věčnosti. On oslavuje člověka nekonečným způsobem a dává mu podíl ve svém království. Miluje nás více než mi jeho, nekonečně více. Jak se starám o nebeské království právě dnes?

Krátké zamyšlení nad tajemstvími radostného růžence.

1. Ježíš, kterého jsi z Ducha svatého počala
Duch svatý i dnes působí ve světě. Maria byla bez hříchů a vášní byla tedy zvláštním způsobem disponována ke spolupráci s Ním. Dnes máme tendenci tuto skutečnost vnímat jako zázrak. Tato tendence je oprávněná, ale zapomínáme, že nemenší zázraky se dějí, když se Dechu Nejvyššího otevřeme i my. I v nás je započnuta ekonomie spásy. Jsem ochoten přijmout vanutí Ducha?

2. Ježíš, s kterým jsi Alžbětu navštívila
Bůh v životě člověka není pasivní, již svatý Pavel píše, že se strom pozná po ovoci. I my jsme prostřednictvím Ducha svatého volání k zvláštní činnosti – modlitbě. Modlitbě života, která spočívá nejen v ústním projevu, ale také v celkovém postoji člověka, jeho konání dobrých skutků, ... Modlím se neustále?

3. Ježíš, kterého jsi v Betlémě porodila
Bůh přichází na svět malý, bezbranný. Je pln pokory a chudoby a právě proto je v něm plnost Ducha svatého. I my si máme uvědomovat, že se musíme umenšit, aby On mohl vyrůst. Jen maličcí jsou schopni dělat velké věci, věci které jsou velké v Božích očích. Umím být maličký?

4. Ježíš, kterého jsi v chrámě obětovala
Kristus byl zákon a podřídil se mu. Ukázal nám cestu spásy. Jestliže on, Bůh a člověk se vložil od rukou Otce, oč více to máme dělat my. Naučme se odevzdávat do Boží náruče. Pak budeme jako strom zasazený u vody a budeme moci nést ovoce stále a vytrvale. Jsem ochotný Bohu důvěřovat?

5. Ježíš, kterého jsi v chrámě nalezla
Maria nalezla Krista v chrámě; v místě kde přebývá Bůh zvláštním způsobem. I my jsme chrámy Boží, protože přijímáme Krista v eucharistii. Stáváme se tedy svatostánky a svůj vnitřní oltář k modlitbě oběti Kristu rozkládáme kdykoli se začneme modlit. Můžeme se řídit heslem Delfské věštírny: „Poznej sám sebe", protože naše přirozenost je Kristus. Co hledám v chrámu své duše?

Krátké zamyšlení nad tajemstvími bolestného růžence.

1. Ježíš, který se pro nás krví potil
Kristus dosahuje plného poznání věcí, nemá strach ze smrti, není mu úzko z bolesti, ale z toho jak hříšní mohou být lidé. Dokonale vidí vše čím zarmucují a odmítají lásku Boží. On však je ochoten sám sebe obětovat. Co dokáži obětovat já?

2. Ježíš, který byl pro nás bičován
Ježíš, pravý Bůh a pravý Člověk, zakouší poznání lidství. Ví, že k životu v těle patří bolest a tato bolest zasahuje celé jeho tělo. On však je pln radosti, protože plní úkol pro který přišel na svět. Má radost, že jeho smrt a utrpení může spasit právě všechny ty, kteří mu ubližují. Dokáži mít radost i z utrpení, když se v něm mohu stávat podobným Kristu?

3. Ježíš, který byl pro nás trním korunován
Vše co je v nás dobré, přichází od Boha, vyvěrá to v nitru nás samotných. Všechny zlé myšlenky do nás vstupují zvenčí. Pánova trnová koruna je symbolem všech špatných myšlenek, ale my máme oporu v jednom. Totiž v tom, že jim nemusíme podléhat, jsem svobodni a i když pociťujeme bolest, nemusí nás zlé myšlenky ovládat. Kristus vstal a šel dál a co my, máme opravdu ochotu vždy vítězit nad zlem?

4. Ježíš, který pro nás nesl těžký kříž
Každý z nás si v životě nese svůj kříž, žádný však není těžší než jaký bychom byli schopni unést. Ten jediný, opravdu těžký se všemi hříchy odnáší Pán Ježíš. Každou mši při eucharistické modlitbě je znovu na cestě, umírá a vstává z mrtvých. To vše pro svou lásku ke každému z nás. Jak často za to Pánu děkuji?

5. Ježíš, který byl pro nás ukřižován
Bůh a Pán přijal na sebe podřízenost služebníka všech lidí. Dal sám sebe za život všech lidí, dobrých i zlých, aby každý mohl mít naději. Nerozlišoval mezi lidmi, protože všechny miloval do krajnosti, i ty kteří ho tupili, vraždili a posmívali se mu. Co jsem ochoten unést já, abych stále miloval své bližní, není to málo?

Pobožnpost betlémské cesty

Antifona: Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh). Iz 7,14

Úvod:

V: Bože pospěš mi na pomoc, slyš mé volání.

K: Sláva Otci i Synu i Duchu svatému,

V: Jako byla na počátku, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Zastavení

• I. Syn Boží se vtělil
  Bůh se stal člověkem a započal tak své vykupitelské dílo. Bůh se ponížil, aby člověk mohl být povýšen. Dnes se nám dává veucharistii. Jak se na její přijetí připravujeme?
• II. Pán Ježíš se narodil
  Narodil se před více dvěma tisíci let. Není jeho narození pro nás jen historickou událostí? Jak se na jeho narození připravujeme? Víme že se má narodit právě vnaších srdcích?
• III. Pán Ježíš kojencem
  Doba adventu je ideálním prostorem pro otevřenost srdce ke konání dobra. Panna Maria byla vždy připravena Pánu sloužit.Jakým způsobem mu sloužíme mi? Co jsme ochotní mu nabídnout? Není náš vztah kněmu příliš chladný?
• IV. Pán Ježíš zavinut vplenkách
  Každý člověk potřebuje teplo ke svému životu. Svatý apoštol Pavel píše, že se máme odít vKrista, abychom „nezmrzli" vášní a hříchem. Jsme skutečně oděni vKrista? Vážím si všech darů který nám dal?
• V. Pán Ježíš obřezán
  I přesto že, byl rovný Bohu, podrobuje se zákonu. Nečinní jen svoji povinnost, ale jde dál, zlásky knám je ochoten podstoupit vše, aby stůj co stůj zachránil alespoň některé. Jak jsme mi schopni a ochotni dodržovat nařízení tohoto světa i církve?
• VI. Pán Ježíš se zjevuje třem králům.
  Zjevuje se těm, co ho hledají. Tři mudrci zvýchodu obětovali své pohodlí, opustili své postavení a stereotyp všedního života a vydali se na cestu snejistým koncem. Na jakou cestu se vydáváme vadventu my? Jak důvěřujeme Bohu?
• VII. Pán Ježíš je obětován vchrámě.
  Celý Ježíšův život směřoval koslavě Otce, vše na co myslel a co dělal bylo vsouladu sJeho vůlí. On dokázal dokonale slyšet hlas Otce. Slyšíme ho i my? Dokážeme se ztišit?
• VIII. Pán Ježíš utíká do Egypta
  Svatý Josef uposlechl andělův hlas a vydává se na cestu do Egypta. Sám obtížen obavami a starostmi, nejen svlastního osudu, ale hlavně o druhé, přesto Bohu důvěřuje a odchází do míst odkud vyšel jeho národ do Zaslíbené země, do míst, kde začali dějiny spásy. Víme mi odkud kam jdeme? Vážíme si odkazu našich předků?
• IX. Pán Ježíš se modlí.
  Pán Ježíš vykonává činnost, která je pro něj nejpřirozenější – vdechuje a vydechuje Ducha svatého – modlí se. A totéž máme dělat i my svnitřní opravdovou samozřejmostí, že se můžeme setkávat sPánem? Dýcháme opravdu Ducha svatého?
• X. Pán Ježíš se učí chodit.
  I sám Kristus se musel učit, tedy objevovat a poznávat krásu stvoření Boha Otce. Podle jeho vzoru bychom se měli umět učit tak jak to doporučovali pouštní Otcové, poslouchat hlas Svatého ducha, neboť on je nejlepší učitel. Jak moc jsme ochotni se nechat učit od našeho Pána?
• XI. Pán Ježíš spí.
  Je zvláštní že Bůh často mluví kčlověku když spí, ať je to Eliáš nebo třeba svatý Josef. Je to zřejmě proto, že člověk ve spínku nedisponuje plně svou vlastní vůlí. Doba adventu nás má učit poslušnosti a pokory, zbavení se všeho špatného a nečistého, tak abychom byli jako východní Otcové – žili vapathea. Jak můj život ovlivňují vášně a marnivost?
• XII. Pán Ježíš rybářem.
  O tomto okamžiku nemáme vBibli žádné zprávy. Je však pozoruhodné a dá se to předpokládat i zPísma, že pracoval. On který vše mohl změnit zázraky se nebál obyčejné manuální práce. Dělal vše co bylo potřeba. Jaký vztah máme kmanuální práci my?

Závěrečná modlitba:

Modleme se:

Pane Ježíši, rozjímali jsme nad prvními okamžiky tvého zrození. Prosíme Tě, dej nám pokorná a tichá srdce, abychom se dobře připravili na Tvé narození a měli z něj užitek i pro život věčný. Ať naše modlitby stoupají k Bohu Otci v Duchu svatém spolu s Tebou. Amen